Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zvony 1+ (1514) a 2+ (1839)

Nejstarší přesně datovatelný přepeřský zvon byl ulit v r. 1514 v Praze dnes již neznámým zvonařem, snad Mistrem Bartolomějem, o čemž byla učiněna zmínka v legendě druhého zvonu, který byl slit z prvního r. 1839 Karlem Bellmannem po jeho puknutí a posvěcen jménem Jan Křtitel. Až do vystavění kostelní věže v r. 1871 visel v dřevěné zvonici v rohu hřbitova, kam byl umístěn 6. prosince 1839.1 Dne 9. listopadu 19162 se do vsi dostavila komise, poddůstojník se čtyřmi zřízenci, kteří zvony Jan a Jakub ve věži sňali, rozbili na kusy a vyházeli z oken na náves, odkud byla zvonovina o celkové hmotnosti 1.020 kg na hnojovém voze odvezena na železniční stanici Svijany-Podolí (dnes Loukov).3 Vojenské velitelství za ní do zádušní pokladny odevzdalo 4.080 K.4


Parametry:

zvon 2+) zvonovina; průměr – 93 cm; v. – 67 cm; v . s korunou – 77 cm; hmotnost – 450 kg


Popis:

zvon 2+) Zdobily jej dva dekorativní pásy – jeden s vinnou révou, 9 cm vysoký, obíhající horní okraj pod čepcem, a druhý s medailony s reliéfy ptáků, prokládanými listovím. Na krku byl reliéf sv. Jakuba opírajícího se o hůl (vysoký 14 cm) a znak knížat Rohanů o rozměrech 19 x 19 cm,5 rozdělující českou a latinskou část nápisu.


Nápis:6

zvon 1+) viz farní kronika, zápis z doby


zvon 2+)


Za Berthy knezny Guéméné / vévodkyně z Bouillonu, paní na Svi / janech, Laukowcy, Semilech, Gessenym, / Lomnici, Čisty, Starem Dubě etc. etc. / a za Jana Trombars, knížecyho / dvorského rady v Přepeřích, Karla / Františka Spengler vrchního na Svija / nech a Augustina Fibigera důchodního / správce v Přepeřích / Poprve ulit v Praze 1514, přelit nákla- / dem záduší v Praze 1839 od Karla /Bellmanna. /a En ego campana nunquam / promutio vana, Ignem vel festum, / bellum, aut funushonestum.

a. Odděleno znakem knížat Rohanů.


Zvony 3+, 4+ (1648), 5+ (1688) a 6+ (1783)

Jde o jeden z mála místních případů zvonu, který byl více než dvakrát přelíván. O prvním zvonu ničeho nevíme až do r. 1648, kdy jej rozlil a opět nově ulil7 Donát v Českém Dubu.8 O pouhých čtyřicet let později jej s přidáním nového kovu přelil boleslavský zvonař (patrně Jan Pricquey), takže získal vyšší hmotnost, což vyšlo záduší na 282 zl. a 4 zl. 45 kr. vedlejších výdajů.9 Přepeřský kostel tehdy ještě nebyl opatřen věží, a tak byly všechny tyto zvony zavěšeny na zvonici. Vyšší hmotnost přelitého zvonu způsobila, že hrozil utržením, proto musel být druhý, menší zvon (snad č. 1+) umístěn na jiné místo a přelitý zvon výše. Zde ovšem odbíjel a zvonil necelé století a opět pukl. Jeho přelití s r. 1783 ujal Johann Georg Kühner. Čtvrtý zvon pak, snad podle svých předchůdců, obdržel jméno Jakub a zničen byl až prvoválečnou rekvizicí. 9. listopadu 1916.


Parametry:

zvon 4+) zvonovina; hmotnost 6 centnýřů 31 liber (tj. 386,30 kg)

zvon 5+) zvonovina; hmotnost 10 centnýřů 40 liber (tj. 637,80 kg)

zvon Jakub+) zvonovina; průměr – 102 cm; v. – 66 cm; v. s korunou – 75 cm; hmotnost – 630 kg


Popis:

zvon Jakub+) Pod čepcem a kolem věnce byly vytvořeny pásy s festony, na západním boku reliéf sv. Jakuba se lvem na rokajové konzole, vysoký 40 cm, a pod ním nápis se signací autora. Na boku východním se nalézal 29 cm vysoký reliéf Panny Marie Immaculaty s Jezulátkem v náručí, držícím hůl v podobě kříže, kterou ubíjí draka, svíjejícího se pod Mariinou nohou,10 a pod ním zvonová legenda. Třetí reliéf, vysoký 14 cm, představoval postavu sv. Jakuba.11


Nápis:

zvon Jakub+) zřejmě kapitála, doplněn podle J. V. Šimáka.12


I) JOHANN GEORG KVaHNER GOSS MICH IN PRAG A(NN)O 1783.


II) UNTER DER VORMVNDSCHAFTL(ICHEN) ADMINISTRATION DER / HOCHGEBORENEN MARIA ANNA VERWITWETEN / GRAEFIN VON WALDSTEIN WARTENBERG GEBORENEN / FVaRSTIN / LICHTENSTEIN DANN DES HOCHERWÜRDIGEN / HERRN PFARRERS IN WSHEN IOSEPH IONA DANN DES / WOHLEDELGEBORENES HERRN GEORG FLANDERKA ALS / DERMALIGEN HERSCHAFT SWIGANER OBERAMTMANN.


a. vyznačeno dvěma nadepsanými tečkami.



Zvon 7 (1566)

Největší přepeřský zvon, svěcený jménem Barbora, byl ulit s velkou pravděpodobností v r. 156613 mladoboleslavským mistrem Petrem a jde o jeho největší dochovanou práci.14 V r. 1836, tedy ještě v době, kdy byl zavěšen v dřevěné zvonici, pro něj neznámý tesař vyrobil novou hlavu.15 Po dobudování kamenné věže kostela v r. 1871 do ní byl zavěšen a přemístěn tak na své současné místo. S ohledem na prokazatelnou historickou hodnotu byl obou rekvizic ušetřen. Zvon pohání od března 1973 automatické spínací zařízení.


Parametry:

zvonovina; průměr – 110 cm, v. – 81 cm; v. s korunou – 90 cm; hmotnost 800 kg; ladění – as1-1


Popis:

Korunu utváří šest úchytů s vegetativním motivem. Po obvodu pod čepcem se nalézají dva pásy legendy se signací autora, doplněné vespod jedním festonovým pásem. Na jihozápadní straně krku je připájen kříž s korpusem Krista, vedle něhož vystupuje menší, 15 cm vysoký reliéf sv. Jakuba. Na severní straně vidíme nápis donátora a taktéž 15 cm vysoký reliéf sv. Barbory.


Nápis:

Kapitála (I, II), gotická minuskula (III – na horní části ramene krucifixu nad Kristovou hlavou)


I) LaETHA PANIE M D VXVI TENTO ZbWON SLIT GEST c-KE CZTI-c A c-K CHWALE-c PANV, BOHV /d WSSEMOHVC e IMV A c-K ZbALOZbENI-c SWATE BARBORI OD PETRA c-W MLADEM-c BOLESLAWYf


II) TEN CZAS SPRA / WCZE BERNARTA / c-Z PRZ-c e SSOWIC . W / ACLAW ODTVD


III) i(esus) n(azarenus) r(ex) i(udaeorum)

a. L s frakturními znaky.

b. se středovým dříkem.

c. Scriptura continua.

d. Oddělovací znaménko v podobě květu.

e. Mezera.

f. Y vertikálně otočeno.


Zvon 8

J. V. Šimákovi unikl při zpracovávání soupisu památek z důvodu nepřístupnosti malý zvon, zavěšený v sanktusové věžičce kostela nad kněžištěm.16 Teprve při druhé fázi prvoválečné rekvizice 27. září 1917 byl snesen, ale prof. Šimák, kterého místní povolali, aby zvon odborně zhodnotil, zjistil, že kolem horního okraje se nalézá nesrozumitelný nápis gotickou minuskulí, rozdělený křížkem a lilií na dvě části. Prohlásil, že se jedná o cennou starožitnost ze 14. století a že jde o nejstarší zvon celého Pojizeří. Proto byl zvonek vojenskými zřízenci do vížky po čtrnácti dnech opět zavěšen.17 Druhoválečná rekvizice nejprve pohltila dva nejmladší Manouškovy zvony, brzy však farní úřad obdržel přípis, který informoval o převedení nejmenšího, nejstaršího zvonu z kategorie D do C a o povinnosti jej odevzdat, což bylo 5. června 1942 provedeno.18 Naštěstí byl společně s několika dalšími kusy z Turnovska tento zvon ve skladišti na Maninách zachráněn a ještě v létě 1945 opět zavěšen v sanktusové vížce v Přepeřích, kde je bez možnosti přístupu umístěn dodnes.19


Parametry:

zvonovina; průměr – 40 cm, v. – 37 cm; hmotnost – 50 kg


Popis:

Kromě nápisu není znám žádný jiný reliéf či ozdoba.


Nápis:

Gotická minuskula. Otisk nápisu byl uveřejněn J. V. Šimákem v Památkách archaeologických, kde se ovšem přiznává, že se mu jej ani po několika pokusech nepodařilo rozluštit.20


 



Zvony 9+ a 10+ (oba 1934)

Roku 1934 se konečně podařilo přepeřskému faráři P. Františku Janečkovi pořídit v Manouškově brněnské firmě dva nové zvony, posvěcené jmény Jakub a Panna Marie. Náklad na ně byl ve výši 6.677,46 Kč hrazen ze sbírky v přepeřské farnosti a ve výši 7.460,44 Kč z úrokované částky za předešle rekvírované zvony. Slavnost svěcení se za hojné účasti obyvatel uskutečnila v neděli 5. srpna 1934 a samotný úkon provedl turnovský vikář P. Eduard Richta. Pozvánka, vložená do farní kroniky, přináší podrobný popis celé ceremonie.21 Nejdříve se průvod vydal od kostela ke hřbitovní kapli, kde byly zvony uloženy a odtud za zpěvu nábožných písní zpět k farnímu chrámu, kde vikář Richta pronesl kázání a následně posvěcení, po němž družičky přednesly pásmo básní na téma zvonů. Po zaznění československé státní hymny, hymny papežské a svatováclavské byly zvony vytaženy na věž a upevněny. Zatímco ve věži probíhaly dokončovací práce, dole u kostela zazněla litanie k Nejsvětějšímu Srdci Páně a chvalozpěv Bože, chráníme Tebe. Pak konečně navečer nové přepeřské zvony poprvé zazněly všem zemřelým a padlým osadníkům ve světové válce i předčasně doma zemřelým. Kdo by tehdy tušil, že za osm let, 8. dubna 1942, budou oba zvony z Přepeř odvezeny do německých sléváren k roztavení?


Parametry:

zvon Jakub+) zvonovina; průměr – 85 cm; v. – 85 cm; hmotnost – 372 kg; ladění – b2

zvon Panna Marie+) zvonovina; průměr – 74 cm, v. – 77 cm; hmotnost – 264 kg; ladění – c2


Popis:

Zvony na sobě nesly reliéfy sv. Jakuba a Panny Marie s Jezulátkem, jimž byly zasvěceny.


Nápis:22


zvon Jakub+)


Co válka vzala, láska lidská dala


zvon Panna Marie+)


Oroduj za nás



Cimbál 1

V severovýchodním rohu věžní lucerny, mezi dvěma ciferníky hodin se nalézá nedostupný, na železné traverze umístěný a ven vyčnívající hodinový cimbál, zhotovený Arnoštem Diepoldem v Praze.



Zdroj:

JAKUBEC, Pavel: Vývoj zvonového inventáře na Turnovsku od 15. století do současnosti. Nepublikovaná diplmová práce na FF Univerzity Pardubice, 2006.

JAKUBEC, Pavel: Vývoj zvonového inventáře na Turnovsku od 15. století do současnosti. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší 20. Semily 2007, s. 37-60.


1 Pamětní kniha farnosti Přepeře, s. 19. Uložena na římskokatolické faře v Přepeřích.

2 Rekvizice byla ohlášena již na 8. listopad, proto bylo v jeho předvečer všemi zvony vyzváněno na rozloučenou.

3 KULICH II, s. 240.

4 Pamětní kniha farnosti Přepeře, s. 190. Uložena na římskokatolické faře v Přepeřích.

5 ŠIMÁK 1909, s. 99; ŠIMÁK 1921, s. 255; MČR Turnov, Sbírka odlitků zvonů, inv. č. 4492.

6 Doplněn podle SOkA Semily, NŠ Přepeře, Pamětnice obce přepeřské, inv. č. 1, sign. KR-343, s. 19 a 215; ŠIMÁK 1909, s. 99.

7 Přepeřští umluvili přelití za cenu 96 kop gr. míš., z čehož 54 kop zaplatili hotově. Vedlejší výdaje si vyžádaly 1 kopu 51 gr. 3 d. za vosk a 3 libry konopí na formu, 51 gr. 3 d. za vážení, 2 kopy 10 gr. českodubským za pec a 11 kop 42 gr. 6 d. za dovoz, kovářské a tesařské práce (ŠIMÁK, J. V.: Zprávy z historie obce Přepeřské. In: Od Ještěda k Troskám. Roč. III, č. 4/5. 1925, s. 97-100; podrobnější účet za obstarání nového zvonu viz ŠIMÁK, J. V.: K dějinám zvonařství v našem Pojizeří. In: Od Ještěda k Troskám. Roč. III, č. 1. 1925, s. 24.).

8 Zvonař Donát, doložený ve městě v letních měsících, lil téhož roku zvony právě pro českodubský kostel sv. Ducha, o rok dříve vyhořelý, Vlastibořice, Stráž pod Ralskem a Samšinu. Dozajista šlo o Donáta Schröttra III. (EDEL Tomáš, Českodubsko v památkách 12. – 20. století. Český Dub 2006, s. 152.). J. Belcredi ale přepeřský zvon u dotyčného zvonaře neuvádí, podobně jako blíže neurčený zvon z téhož roku, litý Donátem podle T. Edela pro kostel sv. Mikuláše v Turnově.

9 ŠIMÁK 1909, s. 99. Podle poznámky čerpá z register přepeřského záduší, které jsou dnes nezvěstné, pravděpodobně zničené při likvidaci farního archivu po II. světové válce (podle vzpomínky Marie Bursové z Přepeř čp. 19.).

10 MČR Turnov, Sbírka odlitků zvonů, inv. č. 4491 a.

11 ŠIMÁK 1921, tab. XXVIII.

12 ŠIMÁK 1909, s. 97.

13 Na zvonu je datace vyjádřena římskými číslicemi M D VXVI, což bývá s ohledem na skutečnost, že zvonař zřejmě zaměnil L (tj. 50) za V, reprodukováno jako MDLXVI, tedy 1566. Někdy se setkáme i s vynecháním inkriminovaného prvního V, a letopočet je potom vyjádřen chybně jako 1516. Naopak žádný zdroj nesčítá římské číslice tak, jak jsou zobrazeny, což by vedlo k dataci 1521. Vzhledem k době působení zvonaře Petra je možné přijmout jedině letopočet 1566.

14 BAREŠ, František: Zvonaři a konváři mladoboleslavští. In: Památky archaeologické a místopisné XVI, seš. IV/V 1893, s. 191.

15 Podle datace vtesané do její západní strany.

16 Nalézá ho zde již inventář záduší přepeřského v r. 1655, který jasně odlišuje zvon na kostele a tři zvony ve zvonici (ŠIMÁK, J. V.: Zprávy z historie obce Přepeřské. In: Od Ještěda k Troskám. Roč. III, č. 4/5. 1925, s. 100.).

17 Pamětní kniha farnosti Přepeře, s. 193. Uložena na římskokatolické faře v Přepeřích; KULICH II, s. 240; Starý zvon v Přepeřích. In: Hlasy Pojizerské. Roč. 32, č. 23, 28. října 1917, s. 4.

18 Pamětní kniha farnosti Přepeře, s. 248-249. Uložena na římskokatolické faře v Přepeřích.

19 Při opravě střechy a opatření nové krytiny v r. 2005 byl přístup ke zvonu z důvodu zanášení nečistot zaslepen.

20 ŠIMÁK 1921, tab. XXVa.

21 Pamětní kniha farnosti Přepeře, s. 221-222. Uložena na římskokatolické faře v Přepeřích.

22 Doplněno podle ohlašovacího listu pro bronzové zvony z r. 1942 (SOkA Semily, OÚ Turnov, Ohlašovací listy pro bronzové zvony, inv. č. 1604, sign. VII/20a, kart. 731.).